Pod tím rozumíme menší množství mikroorganismů než povoluje limit a žádné mikroorganismy patogenní. V případě opačném mohou být textilie kontaminované mikroby (byť na první pohled bílé a dobře vyprané) významnou cestou přenosu nákaz, a to i těch nejvážnějších. Proto se praní ve velkých prádelnách provádí dezinfekčním způsobem, technologie se trvale sleduje, hodnotí se výsledky praní, a proto se provádí pravidelně mikrobiologická kontrola, přesně definovaná v provozním řádu prádelny. Je standardizována (viz PNJ 579-80-99 TZÚ Brno z června 2004), vyzkoušena a je rutinní záležitostí. V čem je tedy problém? Kromě velkých a certifikovaných prádelen, poskytujících se zárukou služby na žádané úrovni, jsou zde stovky malých prádelen. Prádelenskou živnost si může otevřít kdokoliv, aniž úřady ověřují technickou způsobilost takové prádelny, např. ke praní zdravotnického prádla, a nikdo také neověřuje odbornou úroveň nového podnikatele. Pokud pradlenka pere sousedům košile, pracovní oblečení nebo ložní prádlo, mohou být všichni spokojeni. Ale ona se přihlásí do výběrového řízení k praní prádla z domova seniorů, lékařské ambulance nebo výrobny uzenářských výrobků a protože má levný provoz ve sklepě rodinného domku, je její cenová nabídka příhodná a zakázky na praní získá. V domácí pradlence se pere rázem zdravotnické nebo potravinářské prádlo způsoby, které jsou nepřijatelné z hlediska hygienických požadavků. Vysvětleme proč, nejlépe na zdravotnickém prádle.
Praní zdravotnického prádla podle vyhlášky
Praní zdravotnického prádla se musí řídit vyhláškou MZd 195/2005 Sb. a jejími přílohami, především č.4. Již název přílohy evokuje její obsah: Zásady k zacházení s prádlem a k praní prádla ze zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Na tuto vyhlášku navazují další předpisy, a to například Zásady pro certifikaci zdravotnických prádelen a prádelen, které perou potravinářské prádlo nebo hotelové prádlo, přijaté Asociací prádelen a čistíren, zásady pro zavádění systému RABC (systém mikrobiologické kontroly) a další normy TZÚ atd. Je také nutno upozornit na fakt, že certifikace podle ISO 9000 neznamená, že prádelna může prát prádlo pro zdravotnická zařízení. Ve výše uvedených dokumentech se také uvádí, co všechno musí prádelny splňovat, aby mohly tento sortiment prát. Nejdůležitější předpoklad je stavební rozdělení prádelny dělicí stěnou na čistou a nečistou stranu a praní v prokládacích pračkách, zabudovaných do dělící stěny. Nesmí se také křížit dopravní cesty špinavého a čistého prádla. Těmito opatřeními se zabrání průniků bakterií ze špinavého prádla a ovzduší do čistého prádla. U starších prádelen a prádelen malých nelze tyto podmínku stavebně splnit a prádelna je tvořena jedním prostorem. Mokré vyprané prádlo se tedy vykládá z pračky v témže prostoru, jako je do praček plněno prádlo špinavé. Přitom toto použité špinavé prádlo ze zdravotnických zařízení je obecně považováno za kontaminované, i když nepochází z infekčních oddělení. Podle RNDr. Pazdziory (ze Zdravotnického ústavu v Ostravě) a jeho zjištění je v tomto prostoru na vlhkých plochách až 10 000 kolonie tvořících zárodků na 1 cm2, které samozřejmě čisté prádlo opět rekontaminují. Porovnejte si tuto hodnotu s tím, že na vypraném zdravotnickém prádle a prádle z ústavů sociální péče (resp. potravinářském) se podle uznávaných norem připouští pouze 2 zárodky tvořící kolonie nepatogenní mikroflóry (resp. 5 u potravinářského) na 10 cm2. Ne více! Navíc zamořený prostor přispívá k selekci bakteriálních kmenů se zvýšenou odolností proti antibiotikům a dezinfekčním prostředkům. Prádlo v takové prádelně vyprané nemůže odpovídat požadavku na dezinfekční praní. Ať již jde o prádlo zdravotnické, potravinářské nebo hotelové. Pokud se takto pere, dochází k vědomému porušování základních hygienických předpisů. A pokud smlouvu na praní zdravotnického nebo potravinářského prádla získala nedostatečně vybavená prádelna, což výběrové komisi ušlo anebo jí to nezajímalo, je v porušování významných předpisů namočena celá skupina lidí od vypisovatele výběrového řízení přes jeho schvalovatele až po majitele či provozovatele prádelny. Těchto prádelen jsou stovky! Možná si některý čtenář řekne: no a co? Vždyť se nic nestalo. Zatím ne! Ale do kdyby? Je prokázáno, že prádlo je bez diskuse jednou z významných cest přenosu nákaz, a to i těch, kterých se nejvíce bojíme, a mají vliv i na délku pobytu pacienta na lůžku.
Můžeme výskyt mikrobů na prádle bagatelizovat?
Publikované údaje říkají, že na špinavém prádle se nachází pestrá paleta mikrobů: Staphylococcus aureus, Enterococcus faecalis, Escherichia coli, Proteus mirabilis, Pseudomonas aeroginosa a celá řada dalších včetně plísní. A jak dlouho přežívají? Staphylococcus aureus 52 a více dnů, Enterococcus faecalis 52 a více dnů, Acinetobacter baumannii 14 dnů atd. O přežívání virů nejsou relevantní údaje, zákožka svrabová přežívá obecně tak důkladně, že svrab je nejčastější chorobou z povolání u zdravotníků. Těch mikrobů je na špinavém prádle tolik, že v první předepírací lázni se udávají stovky tisíc až miliony živých mikroorganismů na 1 ml lázně.
Pokud se nedodržují vyhlášky, nařízení a předpisy o praní zdravotnického, potravinářského a hotelového prádla, legalizuje se navíc nerovná hospodářská soutěž v prádelenství. Ti, co dodržují předpisy, podrobují se certifikacím a zkouškám, sledují podrobně proces, nakupují prokládací pračky, udržují funkční dělící příčku a hygienické propusti, mají přirozeně mnohem vyšší provozní náklady než ti, kteří nedělají pro kvalitu vůbec nic. Můj odhad nákladů navíc je 1–1,50 Kč/kg prádla, může být vyšší. Mají tedy i vyšší kilogramovou cenu za praní. Na výběrovém řízení se střetnou a rozhodne o pár desítek haléřů nižší nabídka těch druhých. Bez ohledu na kvalitu, záruky, certifikace a vybavenost prádelny. Je v pořádku, že v tomto případě rozhoduje jen ruka trhu a nezasahuje žádný státní certifikační orgán anebo dozor či regulace? Toto není útok proti malým prádelnám, každý rozumný člověk ví, že mají svoje nezastupitelné místo v nabídce prádelenských služeb, toto je jasný nesouhlas s praktikami těch prádelen, které vědomě porušují pravidla hygienického praní za cenu pro společnost nepřiměřených rizik a získávají tak na trhu neoprávněné výhody.
A pokud by se čtenáři zdálo, že ztrácíme čas s banalitami, tak by měl vědět, že máme v republice asi 120 000 lůžek a 40 000 lékařů, že v potravinářství je registrováno na 14 000 podnikatelských subjektů a že v obchodu, pohostinství a cestovním ruchu pracuje čtvrt milionu fyzických osob v 250 000 podnikatelských subjektech s 200 000 lůžky. Ti všichni užívají miliony kusů textilií. Je opravdu všem nám jedno, s jakou hygienickou úrovní se textilie perou a jaké důsledky mohou mít přežívající patogenní zárodky v souvislosti s nedostatečným praním v nevhodných podmínkách?
