Úklid v gastronomii a zdravotnictví a BOZP

Nicméně jednou ze základních zásad zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP je, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska BOZP odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby v prostorách určených pro práci, na pracovištích, v prostorách pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců byly zajištěny pravidelná údržba, úklid a čištění. Proto se nám téma našeho článku jeví dvojnásob aktuální.

ÚKLID A BOZP

Otázka úklidu u všech zaměstnavatelů a na všech pracovištích, tedy nejen v ubytovacích, stravovacích a zdravotnických zařízeních, je především otázkou zajištění hygieny práce a zde je základním právním předpisem zákon č. 258/2000 Sb., o zajištění ochrany veřejného zdraví, který stanoví povinnosti osob na úseku ochrany zdravých životních a pracovních podmínek a prevence vzniku a šíření přenosných onemocnění, strukturu, působnost a pravomoc orgánů hygienické služby (okresních a krajských hygieniků) a úkoly zařízení hygienické služby (okresních a krajských hygienických stanic). Zákon o ochraně veřejného zdraví je v oblastech pitné vody, vody ke koupání, materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami, kosmetických prostředků, ochrany zdraví při práci a na úseku prevence před epidemiologickými nákazami transformací práva Evropských společenství. Oblast stravovacích služeb je převážně ovládána nařízeními Evropských společenství. Úvodem je také třeba zdůraznit, že provozování stravovacích služeb, výroba potravin, uvádění potravin do oběhu, výroba kosmetických prostředků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje (například solária, myostimulátory), se považuje za činnosti tzv. epidemiologicky závažné a pro tyto činnosti stanoví zákon podrobně předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných, povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné jakož i podmínky provozování činností epidemiologicky závažných. Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy, fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách voda při provozování vodovodů do přímého styku s vodou a fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech epidemiologicky závažných do přímého styku s kosmetickými prostředky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele, musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje, nebo zdravotnické zařízení státu vykonávající závodní preventivní péči nebo osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení vykonávající závodní preventivní péči. Vydání zdravotního průkazu však nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Praxe orgánů ochrany veřejného zdraví ukázala, že ubytovacím službám zejména v kempech a obdobných zařízeních není v některých případech věnována dostatečná péče. Proto jedna z minulých novel zákona o ochraně veřejného zdraví výslovně stanovila, že osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby, s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby. A právě tento provozní řád musí být v praxi základním předpisem zaměstnavatele pro provádění úklidu v ubytovacích zařízeních.

STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Současná právní úprava obsažená v zákoně o ochraně veřejného zdraví definuje pojem stravovací služba jako výrobu, přípravu nebo rozvoz pokrmů za účelem jejich podávání v rámci provozované hostinské živnosti, ve školní jídelně, menze, při stravování osob vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb  včetně lázeňské péče, při stravování zaměstnanců, podávání občerstvení a při podávání pokrmů jako součásti ubytovacích služeb a služeb cestovního ruchu. Na stravovací služby, které jsou z hlediska epidemiologického zvlášť významné, jsou kladeny další požadavky k zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů a tím k prevenci alimentárních nákaz. Oblast stravovacích služeb od 1. 1. 2006 upravují přímo použitelné předpisy ES, tedy předpisy, které se do našeho právního řádu netransponují, ale na které zákon pouze odkazuje. Jedná se zejména o nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Úprava vychází z Direktivy 93/43/EEC o hygieně potravin a Codex alimentarius včetně Doporučeného mezinárodního kodexu hygienické péče o předpřipravené a připravené pokrmy v hromadném stravování (CAC/RCP 39-1993). Tato nařízení upravují povinnosti všech provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí potraviny nebo je uvádějí na trh včetně pokrmů. Proto také byla zrušena podstatná část vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, protože dnes stanoví minimální hygienické požadavky a zásady pro provozování stravovacích služeb, minimální požadavky na provozovny stravovacích služeb a mikrobiologické požadavky na potraviny přímo použitelné předpisy Evropských společenství. Nicméně i tak vyhláška stanoví minimální zásady provozní hygieny ve stravovacích zařízeních a minimální zásady osobní hygieny zaměstnanců stravovacích služeb, které je třeba dodržovat. Jejich rozbor je však nad možnosti tohoto článku.

ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ

V případě zdravotnických zařízení stanoví zákon o ochraně veřejného zdraví, že osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo ústav sociální péče, zdravotnické zařízení státu anebo ústav sociální péče státu jsou povinny činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz. Nemocniční nákazou je nákaza vnitřního (endogenního) nebo vnějšího (exogenního) původu, která vznikla v příčinné souvislosti s pobytem nebo výkony prováděnými ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče v příslušné inkubační době. Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz v provozním řádu. Osoby provozující nestátní zvláštní dětská zařízení a zvláštní dětská zařízení státu jsou navíc povinny v provozním řádu dále upravit režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a režim stravování. I v tomto případě schvaluje návrh provozního řádu a změnu provozního řádu rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Samostatnou pozornost věnuje zákon osobám provozujícím prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče. Podrobnosti k tomu stanoví vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Dále platí, že osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče a jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce upravené vyhláškou č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Tato vyhláška výslovně stanoví, že úklid všech prostor zařízení léčebně preventivní péče a ústavů sociální péče se provádí denně na vlhko. Tomuto způsobu úklidu musí odpovídat podlahová krytina. Na operačních a zákrokových sálech, kde jsou prováděny invazivní výkony, se úklid provádí vždy před začátkem operačního programu a vždy po každém pacientovi. Na pracovištích intenzivní péče, v místnostech, kde je prováděn odběr biologického materiálu, v laboratořích a dětských odděleních všech typů se úklid provádí třikrát denně. V případě úklidu prováděného úklidovými firmami ve zdravotnických zařízeních postupuje pověřený odpovědný zdravotnický pracovník podle příslušné smlouvy. Technologické postupy úklidu tvoří nedílnou součást provozního řádu. Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové pomůcky nebo úklidové stroje.